O víkendovém kurzu Cesta do Emaus
Celý víkend je inspirován příběhem z Lukášova evangelia. Dva Ježíšovi učedníci se v neděli po Velikonočních událostech ubírali z Jeruzaléma do Emaus.Cestou si ti dva přátelé sdělovali svoje hluboké znepokojení nad smrtí Ježíše, když se k nim připojil neznámý člověk a začal jim vykládat Písmo. Ke konci celodenní cesty učedníci na cizince naléhali, aby s nimi povečeřel. On vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim jej. Vtom se učedníkům otevřely oči a v cizinci poznali vzkříšeného Krista. Ihned se vydali zpět do Jeruzaléma, aby se o tuto dobrou zprávu podělili s ostatními (Lukáš 24, 13-35). Víkend Cesty do Emaus je jistým obrazem cesty zmiňovaných učedníků z Lukášova evangelia.
Vlastní "víkend" trvá tři dny. Ve světě je běžným zvykem, že trvá skutečně 72 hodin (tj. 3 krát 24), u nás jej zpravidla zahajujeme večeří a poslední den končíme v odpoledních hodinách. Během víkendu mají účastnící se poutníci nejen možnost vyslechnout sérii promluv, ale o tématech jednotlivých promluv následně diskutují v malých skupinkách a hlavní myšlenku promluvy či své diskuse pak mohou společně ztvárnit (například v podobě scénky, písničky, obrázku a podobně - fantazii se meze nekladou), aby tak sobě i poutníkům z dalších skupinek dali lépe nahlédnout do toho, co je v promluvě zaujalo, co se jich a jak dotklo a podobně. Program je dále bohatý na různá ztišení, rozjímání a bohoslužby. Každý den je příležitost k účasti při Večeři Páně.
Ústředním tématem všech promluv je Boží milost. Účastníci ("poutníci" na Cestě do Emaus) mohou nahlédnout, jak vypadá Boží milost v jejich životě, jak ji lze prožívat v praxi a jak můžeme přinášet Boží milost i ostatním.
Víkend Cesty do Emaus je především příležitost setkat se s Kristem novým způsobem, prostřednictvím druhých křesťanů. Dává ovšem také těm, kteří se ho účastní, přinejmenším možnost zastavit se na chvíli ve svém běhu životem, ztišit se, nadechnout se a nabrat sil. Je jasné, že si potřebu takového zastavení se uvědomují křesťané snad všech církví a že v jejich rámci jistě existuje řada dalších podobných aktivit. Zkušenost víkendové Cesty do Emaus je ale v mnoha ohledech zvláštní a neopakovatelná. Obsahuje různá drobná překvapení – lze je přirovnat k vánočním dárkům pod stromečkem… není to žádné tajemství, které bychom chtěli nějak úzkostlivě střežit, ale nemusíme-li, neprozrazujeme je předem, abychom pozvaným účastníkům nezkazili jejich překvapení (doufáme, že milá a povzbuzující překvapení). Proto tento víkend nelze prožít vícekrát stejným způsobem tak, jako poprvé. Pro Emauské bratry bylo jejich setkání s Kristem jedinečné a neopakovatelné bylo jim impulzem k dalšímu jednání. Podobně víkend Cesty do Emaus nemá být pouze nadechnutím a nabráním sil (i když díky Bohu za každé nadechnutí a nabrání sil, které nám dopřeje, ani takové ovoce by nebylo zbytečné), ale může být hlavně příležitostí k trvalejšímu impulzu, k trvalejšímu povzbuzení a nasměrování v našem dalším životě.
__________________________________________________
O Českém emauském hnutí
Aby mohly být organizovány a nabízeny našim bratřím a sestrám víkendové kurzy Cesty do Emaus, musí se někdo podílet na jejich přípravě. V České republice bylo pro tento účel v lednu 2008 ustaveno České emauské společenství, které je začleněno do celosvětového rámce tzv. emauského hnutí. Organizace víkendů Cesty do Emaus patří k jeho nejvýznamnějším, ne však jediným aktivitám. K dalším pravidelným činnostem patří například celostatní setkání, ke kterým jsou zváni všichni účastníci předchozích víkendů Cesty do Emaus, mají-li chuť a čas pro to, aby společně zavzpomínali na prožité zkušenosti, aby se sdíleli ve společných modlitbách a aby si spolu popovídali o všem, co jim leží na srdci.
Do emauského hnutí je srdečně zván každý poutník, který během kurzu Cesty do Emaus (nebo během podobného kurzu pořádaného dalšími z řady hnutí navazujících na tradici Cursilla) prožil svou "emauskou" zkušenost. Jedná se především právě o volné sdružení účastníků těchto kurzů, kteří tak mají možnost dále sledovat dění v rámci emauského hnutí či udržovat kontakty navázané během víkendu. Smyslem hnutí není rozhodně účastníky kurzů jakkoli vázat či vytrhávat z jejich domovských sborů. Právě naopak, cílem projektu Cesty do Emaus je vyzbrojovat a povzbuzovat poutníky ke křesťanskému jednání a úsilí především tam, kde jsou doma - tedy v jejich sborech a rodinách. Členství v Českém emauském hnutí je proto zcela dobrovolné a neklade na členy žádné povinnosti. Je pochopitelné, že pro organizaci aktivit připravovaných v rámci Českého emauského hnutí je zapotřebí pomoci jeho členů, každá taková pomoc je ale vnímána jako zcela dobrovolná. Jsme vděčni za ty, kdo mají možnost a jsou ochotni přiložit ruce ke společnému dílu, ale jsme vděčni i za všechny ostatní, kteří nás povzbuzují už jen tím, jestliže se zúčastní našich víkendů Cesty do Emaus a jestliže jim tyto víkendy prospějí.
České emauské hnutí je zaštítěno Evangelickou církví metodistickou. Je však chápáno široce ekumenicky a zve do svých řad všechny křesťany ze všech křesťanských církví. Projekt Cesta do Emaus vnímáme jako příležitost k setkání a k prožití vzájemného společenství s křesťany, které přesahuje hranice nejen místních sborů, ale také hranice jednotlivých církví. Protože jde o součást celosvětového hnutí, jsou překračovány také hranice mezi zeměmi a národy. Jsme přesvědčeni, že projekt Cesty do Emaus přináší dlouhodobě velký užitek a dá-li Pán, ještě mnoho dalšího užitku může přinášet v dalších letech. Rádi bychom proto k němu pozvali také v České republice všechny křesťany, které tento projekt osloví. Máme za to, že právě v naší zemi je ekumenický rozměr tohoto projektu obvzlášť důležity.
__________________________________________________
O historii projektu Cesta do Emaus
Kořeny projektu Cesty do Emaus sahají do 40. let minulého století, kdy ve Španělsku vzniká tradice hnutí Cursillo. Jeho základem je intenzivní třídenní "kurz" promluv a diskusí (odtud také název "cursillo" = "kurzík"), na kterém vzájemně spolupracují duchovní i laikové. Hnutí Cursillo se vyvíjelo a dodnes vyvíjí v rámci římskokatolické církve, brzy však inspirovalo také křesťany mimo tuto denominaci. Dnes se k této tradici hlásí desítky hnutí a společenství a původní myšlenka Cursilla tak dalece překračuje hranice zemí, národů i nejrůznějších křesťanských denominací.
Na přelomu 50. a 60. let minulého století začali v USA na programu Cursilla spolupracovat římští katolíci spolu s episkopáty, luterány a metodisty. V roce 1977 pak započala Evangelická církev metodistická s organizací vlastních třídenních kurzů, a to jako součást celosvětového hnutí Cursilla pod původním názvem. Brzy se však z praktických důvodů ukázala potřeba oddělit metodistickou církví organizovaný program od římskokatolického Cursilla. Další pokračování tohoto projektu pak bylo v USA rozvíjeno pod záštitou Evangelické církve metodistické v rámci tzv. emauského hnutí pod názvem "Cesta do Emaus".
Od 90. let minulého století vznikají za vydatné americké pomoci emauská společenství v Německu, Švýcarsku, později ve skandinávských a pobaltských státech a následně také u nás, v České republice. V rámci České republiky byli první "poutníci", jak jsou nazýváni účastníci víkendu Cesty do Emaus, pozváni v letech 2004 až 2006 na víkendové kurzy Cesty do Emaus v USA a v Německu. Řada těchto poutníků se pak stala v roce 2007 členy týmů, které zorganizovaly první dva víkendové kurzy pořádané přímo v ČR. V lednu 2008 pak bylo oficiálně ustanoveno České emauské hnutí, které se pak ujalo organizování dalších víkendů Cesty do Emaus. Do dnešních dnů proběhlo v České republice 19 víkendů, kterých se účastnilo více než sto poutníků z nejrůznějších křesťanských denominací.
Celosvětově obecně platí, že Cesta do Emaus je zaštítěna Evangelickou církví metodistickou, ale účastní se jí běžně i členové jiných křesťanských církví. Jak víkendový kurz, tak celé emauské společenství je chápáno široce ekumenicky. Zvláště v České republice považují členové emauského hnutí jeho ekumenický rozměr za obvzláště důležitý.
Kontakty
Předsedkyně Českého emauského společenství:
Olga Stoyová
Kontakt pro správu stránek: